Rok s batohem aneb shrnutí roku 2014

Tento článek je spíše deníkovým záznamem toho důležitého, co se změnilo v roce 2014. A že toho bylo. Důvodem proč to zveřejňuju je, že doufám, že by to mohlo někoho inspirovat v tom, jakou změnu lze v jednom roce uskutečnit.Celý začátek minulého roku byl takový zabrzděný. Začínal jsem mít pocit, že se v životě nehýbu tím směrem, kterým bych chtěl. Že se neučím dost nových věci a že to všechno začíná být trochu šedivý. V tehdejší práci byli problémy s cashflow a já řešil, zda budu mít příští měsíc na nájem. Dost se to taky promítlo do nálady v týmu a já nechtěl jen čekat jak to dopadne. Velký změny u mě většinou nezpůsobují nějaký náhlý události, ale právě postupný uvědomování si těchto pocitu. Až do fáze, kdy si člověk řekne, že je potřeba něco změnit a to se přesně stalo někdy kolem března.Začal jsem se rozhlížet po nových možnostech. Hrozně mě začala bavit myšlenka být tzv. location independent, tedy mít možnost žít a pracovat odkudkoliv. Přišlo mi to jako dobrý fit s moji povahou a s mojí představou ideálního života a tak jsem objevil a začal poslouchat TropicalMBA podcast. Od nich mi taky jednou přišel newsletter s poznámkou pod čarou typu: „Náš kamarád Paul hodlá najmout někoho jako apprentice (něco jako učně, stážistu nebo padavana), pokud se chcete hodně naučit a začít žít location-independent lifestyle tak se přihlašte“ Rozklik sem odkaz a dozvěděl se, že majitel online marketing agentury cestuje s rodinou kolem světa a shání někoho, koho by mohl zaučit provozní věci, aby se mohl věnovat víc rodině a získávání nových klientů. Celkem jsem pochopil, co bude náplň práce, ačkoliv sem ani jednu z těch věci neuměl udělat, a na konci zjistil, že k přihlášení je potřeba nahrát video. V tom odpovědět na 3 otázky, uploadnout na youtube a poslat odkaz. To se mi zrovna dělat nechtělo, tak sem to hodil do záložek a nechal na později. Přihlašovací video jsem nakonec točil v triku od pyžama na webkameru, když jsem si ráno v deadline den o hodinu přivstal. Klasická metoda minimálního úsilí. Neměl jsem čas natáčet a stříhat ohromující video, který by ohromilo, ale něco je vždycky lepší než nic. To se mi vyplatilo už hodněkrát. Asi po 3 týdnech, 2 mailech a jednom hovoru se mě Paul po Skypu zeptal, kdy bych teda mohl dorazit za ním na Bali, že se mnou chce pracovat.Ukončil jsem byt a práci a za 2 týdny seděl v letadle na Bali. Následující 4 měsíce jsem strávil na Bali, v Thajsku, v JAR a v Bulharsku. Klasická práce z kaváren a coworkingových míst. Naučil jsem se toho hrozně moc, o online marketingu, o byznys procesech, o podnikání, o networkingu, o cestování, o životě na cestě, o sobě, mohl bych jmenovat dlouho co všechno. Po 4 měsících jsem se vrátil do ČR, byl zde měsíc a řek si proč sedím na zadku v Ústí nad Labem, když mužů být kdekoliv. Tak jsem jel na měsíc na Srí Lanku a vrátil se zpět v prosinci na Vánoce.Když se na tenrok 2014 podívám z různých úhlů pohledu:CestováníPár let jsem snil o cestě do jihovýchodní Asie, což se konečně povedlo. Síce jen relativně krátce, ale stejně to byl zlom a splnění snu, na který se určitě chystám tenhle rok navázat. Většina lidí má cestování spojeno s dovolenou, pro mě to tak není. Ze začátku bylo těžký přepnout na to, že jsem na Bali vlastně kvůli práci. Ono při týdenní cestě na motorce kolem ostrova se těch 8 hodin denně pracuje dost blbě. Zjistil jsem, že pokud tohle chce člověk dělat dlouhodobě tak je nejlepší zůstat na jednom místě alespoň několik týdnu až měsíců a jen podnikat krátkodobý výlety. Šetří to čas, peníze i energii. Nikdy předtím jsem taky necestoval sám, nyní už to díky tý pracovní náplni moc jinak nejde. Nicméně tento rok byl, co se týče cestování rozhodně nejvydařenější v životě.RozvojJeden z největších bonusů cestování je ta neustálá nutnost dělat něco novýho, to pověstný vylézání z komfortní zóny. Řešit průsery co na cestě nastanou, seznamovat se s novými lidmi, ochutnávat nový jídlo, shánět benzín do motorky 100 km od nejbližší pumpy, furt něco. Rok 2014 těchto situaci přines neskutečně hodně. Jednou z nejdůležitějších lekci bylo potkávání se s dalšími „digitálními nomády“ S lidmi co si budujou svoje byznysy a ukazují, že to jde zvládat odkudkoliv. Že jde vybudovat milionovej byznys z kaváren ve Vietnamu. Lidí co jsou na tyhle cestě o 5-10 let dál a já jim při pivu visel na rtech. Víte co se říká o tom, že člověk by neměl být nejchytřejší v místnosti. Platí to stoprocentně. O důležitosti komunity, mentorů a mastermind skupin se někdy rozepíšu samostatné.PráceOpět sem se tenhle rok vrhnul na něco, co jsem nikdy předtím nedělal. Ačkoliv v online světě se pohybuju od začátku svýho pracovního života a tak jsem věděl co je SEO, PPC reklama, webová analytika atd. Nikdy jsem vlastnoručně nespravoval kampaň s větším rozpočtem, neupravoval kód, nenastavoval servery ani nepoužíval pokročilý segmenty v Google Analytics. Prostě sem klasický to klasický znal povrchové, ale konkrétně. Naučil jsem se toho tedy tenhle rok zase hrozně moc. Taky mi dodalo sebevědomí, že se potvrdilo, že ty věci dokážu vstřebávat a učit se poměrně rychle. Co mě bohužel stále drží docela zpátky je Angličtina. Ačkoliv nemám problém komunikovat a posledních 8 měsíců mluvím anglicky denně, stále se nemůžu dostat na úroveň rodilého mluvčího. To mi zaprvý brání komunikovat s klienty v USA a za druhý je po mě nutný kontrolovat texty co píšu, do reklam nebo webu. Což opět přidělává práci někomu dalšímu, nejčastěji šéfovi, takže mu práci místo ubírání přidávám. Pokud máte někdo tipy jak se přehoupnout z komunikativní angličtiny na „perfektní“ rád to uvítám, protože já už jsem takhle zaseklej pár let.FinanceRovnou přiznám, že moje předsevzetí zdvojnásobit svoje příjmy se v tomto roce nepodařilo. Víceméně jsem vyžil ze svý výplaty ve všech zemích a utratil něco málo z úspor, nicméně spoustu peněz bylo investovaných do „jednou za život“ zážitků a do nezbytných věci jako je počítač, mobil atd. Koncem roku se mi podařilo zvýšit svůj příjem a taky získat první konzultanský minijob. Hodně jsem přemýšlel kolik si za svůj čas říct, protože s tím nemám žádný zkušenosti ani přesnou představu o trhu. Asi trochu že strachu že to přepálím a odepíšu se pro případnou budoucí spolupráci sem řek o trochu míň než moje ideální představa a to 900 za hodinu. Odpověď na to bylo “cajk“, ale asi až čas ukáže jestli jsem to trefil. Nicméně bylo to zajímavá zkušenost poprvý si počítat hodiny a trochu sebedůvěry, kdybych se někdy vydal na dráhu freelancera.Celkové mám z toho roku 2014 fakt dobrý pocit. Chtěl jsem změnu a podařila se mi ve všech směrech pozitivní. Mnohem více jsem žil dle hesla:“Work hard, play hard“ a snažil se dělat věci co mě baví nebo věci co jsou důležitý a vypustit ten balast okolo. V tom mám furt velký mezery, ale to prostředí tomu dost pomohlo. On by totiž jen debil koukal na Srí Lance na surfový videa místo toho, aby si co nejdřív udělal tu svoji práci a pak šel surfovat reálné. Rok 2014 jsem vůbec neplánoval, jen měl pocit, že chci víc a byl sem ochotnej tomu něco obětovat. I tak mám pocit, že jsem nastartoval nějakou vzestupnou tendenci a tenhle rok to může být zase lepší, ne dvakrát lepší, ale čtyřikrát.O tom možná v dalším postu, který bude praktičtější a bude o plánování. Plánování toho, aby ten nový rok 2015 byl ten nejlepší rok v dosavadním životě.A pokud jsem ještě neměl možnost ti toto popřát osobně, tak aspoň takto. Doufám, že ten rok 2015 pro tebe bude slovy klasika legendární.Peace