Nejčastější otázky, které dostávám v souvislosti s mým životním stylem, se týkají peněz. Kde bereš na to být 10 měsíců v roce v zahraničí? Jak je možné, že teď nepracuješ? Jak sis tolik našetřil?
Při poslechu rozhovoru s člověkem, který se zabepečil do konce života v 35 letech, mi došlo, že s ním sdílím několik názorů, které by měl znát každý, ale není tomu tak. Krátce zde vysvětlím mé zásady nakládání s penězi. Věřím, že je v tom i trochu univerzální pravdy.
Utrať míň, než vyděláš
Nic nového, říkáte si. Ale v České republice je zadlužena téměř polovina domácností. Pokud vynecháme hypotéky (které beru jako často nezbytné), jsou tady pořád osobní půjčky, kreditní karty, přečerpaný účet nebo půjčky od rodiny a přátel. Respektujte toto jednoduché pravidlo a nic z toho se vás nebude týkat.
Osobně se snažím držet si výdaje vždy okolo 60 % až 70 % z celkových příjmů. Pokud jsem vydělával 25 tisíc korun, utrácel jsem z částky vždy zhruba 15 až 17 tisíc korun. S příjmem 40 tisíc činila útrata cca 25 tisíc korun.
Za takových 25 tisíc můžete pohodlně žít ve všech zemích, kde jsem cestoval (většina zemí Střední Ameriky, jihovýchodní Asie, východní Evropy a JAR). Ve většině z nich to jde i mnohem levněji, ale odhadem do toho započítávám i cenu letenky. Berte v úvahu, že jsem cestoval sám, v páru může být cestování i levnější. To je argument pro všechny, kteří mají stále představu o cestování za stovky tisíc.
Investuj do zážitků
Jednou z věcí, které dělají spořiví lidé, je přepočítávání hodnoty, kterou za peníze dostanou, tzv. value-for-money. Ti se zdravým vztahem k penězům, často upřednostňují hodnotu zážitků nad hodnotou hmotných statků. Stokrát opakované klišé. Přesto pochopit to plně dělá obrovský rozdíl.
Svoboda neznamená mít hodně peněz, znamená to být schopný žít s málem.
Stoici, římští a řečtí filosofové z antických dob, jejichž filosofie se dnes vrací na výsluní, například navrhovali zkusit si občas život v absolutní chudobě. Seneca, jeden z nejbohatších mužů své doby, ve své knize doporučuje jednou za čas spát na zemi, nosit nejhorší oblečení a jist a pít z misky pro psa. Poté by se měl člověk sám sebe zeptat: “Jsou toto podmínky, kterých jsem se tak bál?”
“There is a noble manner of being poor and who does not know it will never be rich.” Seneca
Minimalismus
Cestování je výborným tréninkem minimalismu. Po tom, co jsem většinu minulého roku strávil pouze s malým batohem, v němž jsem měl jedny kalhoty, jednu mikinu a pět triček, mě opravdu opustila chuť kupovat si oblečení. Spíš mám pocit, že už teď ho mám 5krát více, než potřebuji. To samé si můžete říci o mnohých dalších věcech. Máte doma něco, co jste za poslední rok ani jednou nepoužili? Pryč s tím.
Shromažďování věcí je nemocí moderní doby.
Soustřeď se na velké věci
Na druhou stranu si nemyslím, že je nutné se obklopit samotou a holými stěnami v honbě za ušetřenými kačkami. Pro mě třeba nemá smysl si odepírat kávu denně. 50 Kč krát 30 dní je pořád jen 1500 Kč měsíčně, podle mě zanedbatelná částka, pokud máte alespoň průměrný příjem a stejně jako pro mne je i pro vás dobrá káva určitým druhem meditace.
Někteří mohou namítnout, že to se také rovná 18 tisícům za rok, což už je třeba zpáteční letenka kamkoliv, ale to je pro mě argument podobný statistikám, které počítají, o kolik hodin přijdete za rok pravidelným čištěním zubů. Taky si je čistit nepřestanete…
Poznej sebe
Jde to zpátky k prapůvodu všeho jakkoliv zavánějícího myšlenkou úspěchu – sebepoznání. Pro mě ta káva představuje zaprvé reálné potěšení, zadruhé často minimálně hodinu produktivní práce (ano, u nás kavárenských povalečů může být taková návštěva kavárny i výdělečná), zatřetí denní dávku pohledu na novinky v dámské hipster módě (a těla, která ji nosí).
Na druhou stranu mi nedělá problém omezit konzumaci alkoholu, nenavštěvovat denně restaurace a raději si vařit sám anebo vyhledat si levné ubytování na cestách. Ani jedno z těchto úsporných opatření mi nijak nevadí. Nemám potřebu víc pařit, vaření mě baví a rozdíl v kvalitě mého spánku v hotelu a hostelu není tak dramatický jako cenový rozdíl v obou možnostech.
Najdi rovnováhu
Pokud najdete oblasti, kde ušetřit bez toho, aby vám to znepříjemňovalo život, jděte to toho. Zbytečně to nepřehánějte, vaším hlavním cílem je stejně vydělávát více a spokojeným vám to půjde lépe než když budete otrávení z toho, že máte už pátý den v kuse rýži s fazolemi.
Život je hlavně od slova žití, takže si ho užívejte a jen nepřežívejte. (kandidát na slovní hříčku roku)
Uvědomte si, co je pro vás důležité a co naopak děláte jen na základě tlaku okolí. Zbavte se přebytečných věcí. Zvyšujte své náklady pomaleji než své příjmy a občas si zkuste, jestli žít s málem je opravdu tak hrozné.
Pokud vás článek zaujal nebo máte další dotazy, hbitě odpovím na veškeré komentáře.
Dobry den Dane, co se tyka dluhu, tak si myslim ze napr. Kreditka neni uplne spatny nastroj pokud se vyuziva zodpovedne. Je to ale urcitym zpusobem dluh jak pises. Diky za clanek.
Diky za komentar Radime. Souhlasim s tebou, muze to byt dobry nastroj pokud pouzivan zodpovedne. Pujcit si na rozjezd podnikani ma taky svuj vyznam a benefit. Trochu jsem to zgeneralizoval pro zjednoduseni
kreditky jsou nahodou super, prineslo mi to uz spoustu penez a vyborne credit score! VAmerice muzou byt zdrojem jak ziskat par stovek / tisic dolaru za sign up bonusy, cashbacky a letecke mile. Jen nesmi byt clovek jako typickej Amik a kreditku pouzivat na pujcovani si penez (= cesta do pekla)
US situace s kreditkama je jina. Tam samozrejme vyhody jsou, ale nekomplikoval jsem to. Ale jak rikas, dobry sluha, spatny pan
Pravda! Člověk opravdu potřebuje méně, než si myslí. Postupně se zbavuju věcí a musím říct, že to i působí dobře na psychiku. Momentálně jsem pracovně v Praze a vím, že jsem schopná si sbalit svých pár švestek do kufru a pár tašek a přestěhovat se/vrátit se dom/vyrazit na cesty. To je takový oddych nemuset řešit “co s těma všema krámama”. 🙂
nevim jestli se mi to zda, ale to je jakoby tady promlouval sam MMM 🙂 Je fakt ze jeho blog ctu tedka uz naky ten patek (v mnoha vecech s nim nesouhlasim), a diky nemu jsem se dokopala a prodala nekolik detskych kramu na craigslistu a vselijak jinak setrim a mam z toho obrovskou radost. Prekvapive podobnou jako, kdyz se naky novy kram zridkakdy koupi (ktery pak lezi buhvikde samozrejme). Je fakt ze clovek nepotrebuje moc a je lepsi radsi utratit za zivotni zazitky sve nebo svych deti, investici do sebe nebo do sveho portfolia pasivnich prijmu. Dik za clanek, v podstate souhlasim.
Kdo je sam velky MMM? 😀