Taky míváte někdy ty slabší chvíle? Ty nálady kdy chcete vydělávat víc peněz. Možná máte pocit, že děláte něco špatně. Denodenně dřete,, ale na vašem příjmů to není znát. Říkáte si, co děláte špatně oproti tomu člověku na druhý straně místnosti, co má svůj byznys, plat ve stovkách tisíc a všechno mu vychází? Zní to jako myšlenky z vaší hlavy? Pak pokračujte ve čtení.Nedávno jsem do podobné nálady na pár dní spadnul. Jsem přesvědčen, že je to úplně normální a stává se to lidem na všech úrovních. Co nás do těchto nálad uvrtává?V obklopeni podnikateli, kteří vydělávají víc než já (nebo se tak aspoň tváří) je celkem snadné podlehnout tlaku, že bych měl mít také byznys a na bankovním účtu každý měsíc o nulu víc. Pokud se snažíte o nějaký rozvoj nebo posun, ať už v kariéře nebo životě, určitě jste podobný tlak, že to nejde dost rychle, taky zažili. Ten tlak je způsoben třemi důvody.
Za prvé jsou tu mediálně oslavované příběhy lidí s mega úspěšnými startupy. Ať už je to Elon Musk, Mark Zuckerberg nebo v ČR Jan Řežáb, Tomáš Čupr a další, nechci zabíhat dál do konkrétních jmen. Pro média jsou logicky přitažlivější příběhy těchto lidí, než příběh člověka, kterému se to nepovedlo. Výsledkem je, že 95% pozornosti médií má toto 1% megaúspěšných. O té naprosté většině, která se o to pokusila a neuspěla se nemluví. To vytváří v lidech podle mě nezdravou představu o úspěchu, vede ke srovnávání se s těmi na úplném vrcholu pyramidy a končí zklamáním a pocity méněcenosti.
Za druhé je tu pak obraz lidí, kteří se záměrně snaží vypadat jako větší zvířata, než ve skutečnosti jsou. Příběhy o lidech z multilevel marketing, společností jezdící v Lamborghini na splátky, jsou celkem známé. Z pozice úspěchu (ikdyž falešného) se totiž prodává dalším slib o úspěchu a rychlém zbohatnutí mnohem lépe. Stejně tak tento efekt funguje v byznysu. Možná jste zaregistrovali, jak se téměř každá firma o sobě snaží tvrdit, že je v něčem leaderem.Je do nás tedy masírována realita ať už falešného nebo nerealistického úspěchu.
Třetím důležitým důvodem naší nespokojenosti s finanční situací je hedonicka adaptace. Ve zkratce to označuje jev, kdy si náš mozek velmi rychle zvykne na dosažení cíle. Vzpomeňte si na moment, kdy jste dostali naposledy v práci přidáno, koupili jste si třeba nové auto nebo jste si udělali radost koupením něčeho na sebe. Jak dlouho ta radost trvala a po jaké době jste se přizpůsobili nové realitě a ten vás zvýšený plat vám přišel úplně normální? Můj tip je po pár dnech, maximálně. Hédonicka adaptace je svině, co nás nutí chtít stále víc. Jevem hedonické adaptace se věnuje Petr Ludwig z Growjob Institutu, který radí motivaci cestou namísto cílem.
Mě pomohlo pouhé připomenutí toho, že mám přeci svobodu žít kde a jak chci. To je přeci víc, než mít o něco víc peněz. Může to znít hrozně vágně, proto to trochu rozvedu.
Zkuste povýšit myšlení o penězích na myšlení o kapitálu. Jsou tři druhy kapitálu - peníze, čas a svoboda.Tohle by mohl být snadno námět na knihu, proto to velmi zjednoduším. Ve svém životě často měníte jeden druh kapitálu za jiný. V zaměstnání měníte váš čas za peníze. Svoboda je v tomto srovnání velmi individuální, pro někoho je to možnost cestovat (kde často opět zaplatíte víc peněz a ušetříte čas, nebo naopak), pro někoho je svobodou každé ráno snídat s rodinou, pro někoho je to možnost flexibilní pracovní doby nebo místa.Naše spokojenost závisí dost na tom, v jakém poměru tyhle tři druhy kapitálu máme - to je různé pro každého a v různých životních fázích. Obecně mladší lidé jsou ochotni obětovat více času a svobody pro peníze, ale i to se mění. Co je na tom důležité je uvědomit si, že často se porovnáváme s ostatními pouze v jedné z těchto věci. Závidí se těm, co mají svobodu cestovat, ale málokdo vidí, že to je třeba na úkor peněz. Stejně tak u peněz, zeptejte se kohokoliv z finančního sektoru, jestli by s vama vyměnil část jejich peněz za vás čas a odpověď bude většinou ano. Každá mince má dvě strany, znáte to.
Závěrem bych chtěl říct, nenechte se vykolejit pohádkama o pohádkovým úspěchu, často vidíme jen vrchol ledovce. A pokud už přece jen do skepse a nespokojenosti spadnete, uvědomte si, že možná nemáte nejvíc peněz, ale k vaší představě svobody jich i času máte dost.A co víc bychom si mohli přát.