Select Page

Před více jak rokem jsem zveřejnil můj první příspěvek na blogu a s odstupem času musím říct, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem v roce 2015 udělal.

V tomto článku bych chtěl shrnout, co mě osobně blogování dalo a naučilo, marketingová moudra a triky, na které jsem za tu dobu přišel a nakonec čísla, jak se blogu vlastně dařilo.

Osobní

Blogování pro mě bylo jednou z těch věcí, o kterých jsem měsíce přemýšlel a podvědomně věděl, že bych to měl minimálně zkusit. Z profesního hlediska (v marketingu a onlinu) to má jen benefity. I pokud opomenu profesní benefity v podobě budování osobního brandu, tak existuje spousta článků o tom, jak tzv. journaling (psaní, zaznamenávání myšlenek) má pozitivní dopad na život a spokojenost. Jak už to tak bývá, pár měsíců to ve mě zrálo, ale o Vánocích 2014 nastala kritická hranice, kdy jsem se zavázal, že do toho jdu a vydržím psát minimálně 3 měsíce. Za první tři měsíce jsem nakonec publikoval 10 článku a ačkoliv poté se frekvence výrazně zpomalila, snažim se minimálně jednou měsíčně něco publikovat.
To byla ostatně jedna z hlavních motivací, dostat se do zvyku tvořit obsah. Ačkoliv je pro mě psaní dost obtížné, stále je to nejsnadnější forma obsahu z hlediska produkce. Nikdy jsem nebyl žádný spisovatel, popravdě lepší než 3ku jsem nikdy na vysvědčení z češtiny neměl (a komentáře na pravopis zde dostávám opakovaně). O to lepší je poté dostávat zprávy od lidí, že se jim něco, co jsem napsal líbí. Obsah je doufám, pro spoustu lidí důležitější než forma.

IDGaF teorie

Tím se dostávám k nejzásadnější věci, kterou mě blog naučil. Vyrovnávání se s tím, co si o tom budou myslet ostatní. Já vím, všichni si myslíme, jak jsme hrozně nezávislí a svý a je nám jedno, co si o nás ostatní myslí. Zkuste napsat něco tak osobního, že jste to ani nikdy nikomu neřekli, vyvěsit to pod svým jménem na internet a sdílet to veřejně na sociálních sítích. Uvidíte jak moc nezávislí najednou jste. Pokud necítíte žádný strach nebo nemáte myšlenky, co si o tom lidé pomyslí, gratuluju. Já zjistil, že takový tvrďák nejsem.
Nejhorší to pak bylo u zveřejnění stránky O mně. Samotné psaní bylo dost obtížné, ale to překonání strachu a publikování bylo nejlepší “I don’t give a fuck” lekcí v mém životě.
A abysme si to ujasnili, já si myslím, že “I don’t give a fuck” je ten správný přístup. Vyfiltruje vám to z života lidi, o které v něm stejně nestojíte. Ale není to tak, že se jednou s IDGaF přístupem probudíte. (přejdu radši na tuto zkratku ať se neobjevuju na první stránce Googlu pro heslo “give a fuck”. 🙂 IDGaF mentalitu je nutné procvičovat a posilovat, jako sval. A blogování je výbornou posilovnou.

Na druhou stranu lhal bych, kdybych tvrdil, že mě vlastně vůbec nezajímá, kolik lidí články čte, likuje na Facebooku a podobně. Další důkaz, že tu posilovnu stále potřebuji. O tom, jak sociální sítě krmí naši touhu po tom imaginárním poplácání po zádech v podobě modrého palce, si popovídáme jindy.

Pozitivní dopad

Jedním z cílů, který jsem si dával při začátku blogování bylo, pozitivně ovlivnit život alespoň jednoho člověka. V tom jsem doufám uspěl.
Ačkoliv mindsetové články jako o síle komunity nebo mastermind skupin neměly takový ohlas jako články jiné, méně vážné. Některé komentáře mi dávají naději, že něco to někomu přineslo. Článek o Vietnamu je třeba něco co bych uvítal, kdyby existovalo, než jsem se tam vydal a tinder jako travel hack přijde geniální všem cestovatelům, kterým to vyprávím.
Právě ten dopad zůstává být hlavním motorem pro psaní.

Pokud to pomůže jednomu člověku, tak to má smysl

Ačkoliv mi do toho není, jsem hrozně frustrovaný tím, jak spoustu lidí jede v zajetých kolejích, klapky na očích a za svoje problémy obviňují všechny od uprchlíků přes Babiše, po svého šéfa.
Věřím, že čím víc lidí bude spokojených se svým životem, tím léep nám tady všem bude. A já bych rád lidi inspiroval, že spokojený život není nějaká utopie. Ale poměrně snadno dosažitelný cíl.

Marketingová moudra

Propagace

Řeknu vám tajemství, dobrý obsah sám o sobě už dneska nestačí. Pokud začínáte, nemůžete čekat, že napíšete pár článků na váš neznámý blog a začnou tam sami od sebe chodit stovky nebo tisíce lidí. Propagace je naprosto zásadní. Derek Halpern tvrdí, že bychom měli věnovat 4x více času propagaci obsahu než jsme věnovali jeho tvorbě. Ačkoliv se to může zdát trochu přehnané, má to logický základ. Pokud se nesnažíte svůj článek dostatečně zpropagovat, sabotujete úsilí vénované jeho vytvoření. Je vaše povinnost o tom dát vědět co nejvíce lidem. Nezačínejte psát další článek, pokud jste nevymačkali co šlo z toho předchozího.
Já své články obvykle rozděluji na dvě skupiny. Na ty co si myslím, že si propagaci zaslouží, protože můžou pomoci jiným lidem. A pak ty, kde to tolik neřeším, protože jde spíše o moje deníkové záznamy. Nicméně si myslím, že všichni blogeři občas potřebují připomenout, propaguj více!

Outreach

Outreach je v začátcích blogování naprosto zásadní. Je to jedna z nejefektivnějších metod, jak se dostat k jiným čtenářům, než vašim Facebookovym přátelům a babičkám. Outreachem rozumějte oslovení jiných lidí/webů/FB stránek s prosbou o sdílení nebo republikovaní vašeho obsahu.
Z mé zkušenosti, aby někdo sdílel váš článek, musí mít některý z těchto věci:

1) neotřelý, originální
Důvodem, proč si Odvrácenou stranu digitálního nomádství přečetlo asi 5 tisíc lidí za dva dny bylo, že ten článek byl sdílený pár velkými FB stránkami jako Na volné noze, Impact Hub, Digitální nomádi a také retweetovano lidmi jako Robert Vlach, John nebo Vanhala.
Dle mě to bylo tím, že jsem do trendy tématu – digitálního nomadstvi, přinesl jinou perspektivu. Zatímco všechny ostatní články byly ve stylu: je to nejlepší věc na světě a pokud už nejsi digitální nomád, tak to děláš špatně. Já nabídl i druhou stranu mince, která zatím nebyla prezentována.

2) zmiňte v článku subjekty které oslovíte
Tato taktika fungovala ve dvou článcích. 5 důvodů proč podporovat lokální projekty zmínilo 5 zajímavých projektů, z nichž každý článek sdílel na svém Facebooku.
Článek o podcastech zase vyvolal zájem u lidí, které sem zmínil v rámci českých podcastů

3) tak dobrý, že to nejde ignorovat
O tomto není třeba tolik psát. Pokud napíšete něco, co je o třídu lepší, než vše ostatní v této oblasti, oslovení je pak poměrně snadné. Nejblíže se tomu asi přibližuje článek o vietnamu pro digitální nomády. Rozsáhlé a kvalitní návody, shrnující články nebo třeba infografiky fungují.

Sběr kontaktů

Každý online marketér vám řekne, že email list je nejdůležitější věc v online podnikání. Já jsem nečekal ten prvotní zájem a v době největších návštěv jsem sběr emailů vůbec neměl, nebo měl ve formě nefunkčních vyskakovacích oken. Pravděpodobně jsem tím přišel o stovky emailových kontaktů. Doporučuji neudělat stejnou chybu sbírat emaily hned od začátku.

Začněte s minimem

Ve startupovém světě je to známé jako Minimal Viable Product (MVP). Doporučuje se vypustit na trh produkt co nejrychleji, získat zpětnou vazbu a vylepšovat ho za běhu. To samé je dle mě dobré aplikovat i při startu blogu. Můžete strávit desítky hodin upravováním designu, zkoušením pluginů, zrychlováním webu a výběrem obrázku, aby jste se vyhnuli tomu jedinému na čem záleží, psaní. Zredukujte tohle všechno na minimum, napište první článek a publikujte! Na zlepšování bude čas později.

Emailing

Koncem roku jsem se pustil do pravidelného týdenního newsletteru, kde jsem sdílel zajímavé články, videa a další věci na které jsem za ten týden narazil. Ačkoliv podle mě téma newsletteru není špatně (podobně to dělá Tím Ferriss a funguje to). Nicméně mě to i přes zvýšené úsilí moc nefungovalo. Open rate šla postupně dolů z původních 60%, na slabých 25% a nejsem si jistý, čím to bylo. Jestli tím, že týdenní frekvence je příliš často, emaily padaly do spamu nebo něco jiného. Zlepšit a zefektivnit newsletter, je určitě cíl pro letošní rok. Dávám do toho spoustu energie a beru lidi, co čtou newsletteru, za takové superčtenáře. Rád bych s nima měl užší vztah a přinesl jim tolik užitečných věcí, že o tom musí říct svým kamarádům. Snad se tohle časem povede.

Mobilní web

Skoro zbytečné opakovat tohle v roce 2016, ale opravdu více než třetina lidí přistupuje na můj blog z mobilů nebo tabletu. Nemít kvalitní mobilní web, je v dnešní době sebevražda. Já k tomu používám WordPress plugin WPtouch Mobile a jsem spokojený.

Čísla

Od začátku do dnešního dne navštívilo blog 17 890 uživatelů a vidělo 34 285 pageviews (počet shlédnutí stránky)

Zdroje návštěvnosti

  • 44% social
    • z toho 80% Facebook a 15% Twitter (což je překvapivý, protože Twitter využívám minimálně)
  • 25% direct
  • 20% referral
  • 8% organic (nicméně třeba v posledním měsíci je to skoro 30%, takže se trvale zvyšuje)
  • 1% email

Nejpopulárnější články:

Odvrácena strana digitálního nomádství (9k pageviews, 27% z celkových pageviews)
Proč je Tinder nejlepší travel hack v Asii (2,6k pageviews)
Vše co potřebujete vědět před cestou do Vietnamu (1,8k pageviews)
O mně (1,4k pageviews)
5 důvodů proč podporovat lokální projekty (1,3k pageviews)

Velikost email listu

304

Nejlepší den

19. ledna 4 300 pageviews

Dan

Dan

Dan Tržil se sebevědomně nazval Filutou českého blogerského rybníčku. Píše o digitálním nomádství, marketingu, podnikání, cestě k úspěchu a blbostech co ho napadnou. Jeho články byly zveřejněny nebo sdíleny českými portály jako Mitvsehotovo.cz, Navolnenoze.cz ... Přečti si více o Danovi a motivech tohoto blogu na stránce O mně
Dan

Latest posts by Dan (see all)