Select Page

Nakonec se pobyt v Praze protáhl na 4 měsíce a neříkám, že by mě to úplně mrzelo. Byl fajn, ale když jsem přemýšlel, kolik jsem měl zážitků, které si budu pamatovat do konce života, bylo jich oproti těm 4 měsícům v Asii dost málo. Navíc, když jsem začátkem roku předběžné plánoval kde a jak rok 2015 strávím, bylo v plánu zůstat přes léto v Čechách a na podzim vyrazit naučit se španělsky. Jenže při týdenní návštěvě Barcelony jsem zjistil, že Španělsko možná bude na žití moc drahé.Navíc mi kamarád doporučil 2 místa ve Střední Americe, které jsou ideální na studium španělštiny a přitom dost levné: Leon v Nicarague a Xela v Guatemale. Jelikož jsem v Latinské Americe ještě nebyl, začal se tím tvořit plán na další dobrodružství.

Ale to trochu přeskakuji. Proč jsem se rozhodl nezůstat v Praze, nenašel si byt a nežil jako “každý normální člověk”, jak by řekla moje mamka?

Restartovani zažitých návyků

Velká část našeho života je ovlivněna zažitými vzorci chování – návyky. Jde zjednodušeně o reakci mozku, který činnosti, které děláme opakovaně ukládá, aby šetřil energii. Dává to smysl a v 99% případů to funguje výborně. Jsme navyklí si vyčistit zuby než jdeme spát, nebo zapnout světla když nastoupíme do auta a vlastně na to vůbec nemusíme myslet. Prostě zvyk.. Problém je, pokud opakujeme škodlivou věc tolikrát, že se z ní stane špatný návyk. Třeba zkontrolovat Facebook první věc po probuzení, každý večer otevřít pivo a zapnout televizi, přijít z práce a zapnout porno… každý asi najdeme věc, kterou pravidelně děláme, víme, že to je špatně, ale nemáme vůli si se ji zbavit.

V tomhle poskytuje cestování velkou příležitost. Většina návyků prostě letí z okna. Jiné prostředí, jiný program dne, jiné aktivity, většina návyků vázajících se na stereotyp se prostě zpřetrhá a je tam velká příležitost ty škodlivé návyky nahradit nějakými prospěšnějšími. A jak říká Brain Tracy “Úspěšní lidé jsou jednoduše ti s úspěsnými návyky!”

Opuštění komfortní zóny

Je to tady, slovní spojení z motivačních plakátů a chytrých článků, o zbohatnutí přes noc. Pravdou však je, že v životě přichází spoustu příležitostí, z nichž máme strach, protože jsme to nikdy nedělali = leží mimo komfortní zónu. Většina z nás chce dělat věci, které jsme zatím nedělali, takže máme motiv, proč z tý komfortní zóny vystoupit. Často nás však drží zpátky strach z neznámého, strach z neúspěchu, strach ze změny, strach z toho, co si o nás ostatní pomyslí. To o čem se nemluvmí je, že ten strach nikdy nezmizí. Ani když z té komfortní zóny jednou vystoupíte. Opět přijdou výzvy, které budou větší a budou znovu budit strach. Finta je v tom, že čím častěji ten krok do neznáma uděláme, tím více zjistíme, že ten strach je jen součástí hry. Stejně jako pro kulturistu. Nikdy nezačne ten trénink být bez bolesti, ale časem pochopí, že bolest je součástí růstu. Ti nejlepší se na tu bolest těší, protože si ji s růstem spojují a vědí že bez ní to nejde. Stejně to je s vystupováním z komfortní zóny. Čím více z ní vystupujeme, tím víc si navykneme strach překonat a budeme moci dělat větší a větší kroky do neznámá.
A velká komfortní zóna znamená hodně příležitosti, to přece dává smysl.

Rozhodovací taktika – Vyberte si děsivější možnost

Dilema posledního měsíce pro mě bylo, jestli jet zpět do Asie nebo poprvé do Střední Ameriky. Vystoupením z komfortní zóny je obojí, ale Asie podstatně méně. Přece jen už jsem tam byl, vím jak to chodí. Vím, která místa jsou dobrá a kam se vracet a kam ne. Oproti tomu Střední Amerika je velká neznámá. Letenky tam stojí víc, nic o tom nevím, nevím jak to bude s internetem a prací, ani jestli se mi tam bude líbit. Přesto jsem nakonec koupil letenku do Střední Ameriky. Hlavním argumentem bylo, že jsem se téhle možnosti bál víc. Myslím, že v případě dvou možností by měl volit člověk tu, které se víc bojí. Nemám pro to racionální vysvětlení, slyšel jsem o tom myslím od Tima Ferrisse a nějak s tím vnitřně souhlasím. Nemyslím si, že to bezpodmínečně znamená, že ta možnost nakonec bude lepší. Ale není to nevratné rozhodnutí, ani nejde o život, takže i kdyby se ve výsledků ta možnost ukázala tou horší, člověk si nemůže nic vyčítat, protože mířil na ten vyšší cíl. Už jsem viděl hodně lidí, co si vyčítali, že se nehecli víc a zatím nikoho kdo by litoval, že radši nedělal to co se zdálo jistější.

Nový skill

Posledním důvodem proč vyrazitvyrazit bylo studium španělštiny. Obecně dlouhodobé cestování nabízí ohromné možnosti naučit se nové dovednosti. Soukromá hodina španělštiny s lektorem vychází v Nicarague na 120Kč. Pokud mě baví thajský box, proč nejet rovnou do Thajska nebo nezkusit capueru v Brazílii? Různé země nabízejí unikátní příležitosti. Naučit se věci, které doma můžete jen těžko. Ať už to je v některých případech výrazně levnější tak už proto, že učit se něco v místě svých kořenů má prostě koule.

Tohle jsou asi hlavní důvody kvůli kterým momentálně nomádím v Nicaraguei. Podle čeho se rozhodujete kam jet vy?

A o tom jaký to tady je zas třeba příště.

Dan

Dan

Dan Tržil se sebevědomně nazval Filutou českého blogerského rybníčku. Píše o digitálním nomádství, marketingu, podnikání, cestě k úspěchu a blbostech co ho napadnou. Jeho články byly zveřejněny nebo sdíleny českými portály jako Mitvsehotovo.cz, Navolnenoze.cz ... Přečti si více o Danovi a motivech tohoto blogu na stránce O mně
Dan

Latest posts by Dan (see all)